Stuttgart

Neboť jsou všechna města dobře propojena pohodlnými dálnicemi, není problém se ráno po snídani rozhodnout že pojedeme na výlet. Pokaždé když jedeme do Čech, míjíme na dálnici cedule do města Stuttgart ale nikdy jsme tam nezastavili.

Rychle jsem koukla na internet, co je zde zajímavého a už jsme frčeli po německé, tříproudé dálnici. Jelo se moc dobře, takže jsme do hodinky byli na místě. S parkovištěm si hlavu lámat nemusíte. Je zde mnoho podzemních parkovišť.  Stuttgart je hlavním městem Spolkové Země Bádensko-Wüttembersko. Leží na řece Neckar s přítokem Rýna. Průmyslové metropole je hlavně symbolem luxusních automobilek Mercedes a Porsche.

Po obdržení mapky a informací jsme začali naší procházku u železničního nádraží. První co uvidíte je vysoká věž s rotujícím emblémem Mercedesu. Rozhodla jsem se, že nás tady musím vyfotit a že musím použít můj nový dárek od mojí dobré přítelkyně z Japonska, Ibuki. K Vánocům jsem dostala zajímavou pomůcku na Pet láhev, uzávěr v podobě stativu na fotoaparát. Neodolala jsem, postavila rodinku do správného úhlu a už jsem seřizovala fotoaparát. Jakmile jsem se však rozběhla k smějící se rodince, otočila jsem se a uviděla, jak láhev i s fotoaparátem padá. Rychle jsem se rozběhla všechno zachraňovat. Musím říct, že z toho byla moc povedená fotka, která pobavila hlavně Frantu a Honzu. Pěkné, ale bohužel málo stabilní. Již jsem více neexperimentovala a požádala kolemjdoucí o společné foto.

Naproti přes hlavní silnici začíná více než kilometrová pěší zóna Königstrasse, hlavní nákupní centrum s mnoha kavárnami a restauracemi. Blížil se čas oběda a my se rozhodli zajít do jednoho zdravého občerstvení a trochu poobědvat. Bylo plno až na jeden stůl, který jakoby čekal na naší návštěvu. Starší paní nám ihned přinesla jídelní lístek  a zeptala se, co si dáme k pití. Všechno probíhalo v pořádku do doby, než ke mně přiběhla, a začala mi vysvětlovat, proč na tu rozpečenou bagetku musím tak dlouho čekat. Po tolika hodin učení německého jazyka jsem byla mírně zaskočená. Její němčina zdaleka nezněla jako němčina, kterou se učím ve Sprachschule. S nářečím tady bojuji skoro dennodenně.  Naštěstí jsme si vše pomalu vysvětlili a vše bylo v pořádku. Po úžasném obědě jsme vyrazili do ulic Stuttgartu a pokračovali v prohlídce města. Došli jsme až na rozsáhlé zelené náměstí Schlossplatz.

Uprostřed náměstí stojí sloup Jubiläumssäule, vztyčený roku 1841 na počest výročí vlády krále Wilhelma I. Roku 1863 na něj byla položena pětimetrová socha bohyně Concordie. Ihned za tímto sloupem se nachází Nový Zámek. Vlevo od zámku uvidíte krásnou secesní budovu Kunstgebäude, dnes státní umělecká galerie. Při procházce městem jsme náhodou zavítali do Markthalle, kde se nachází mnoho stánků s potravinami z celého světa.

Bylo to moc zajímavé. Stojí tady od roku 1911. Je vidět, že místní lidé zde rádi nakupují  a pro turisty je to jedna z atrakcí Stuttgartu.  Po návštěvě Markthalle, jsme jeli o několik kilometrů do Porsche muzeum v Zuffenhausen čtvrti, kam se Franta s Honzou moc těšili, protože je to jejich oblíbená značka a Honza rád mluví o tom, že si na Porsche jednou stejně vydělá. To uvidíme. Proč ne. Po krátkém hledání jsme zaparkovali a už jsme šli do krásného muzea plné Honzovo snů.

Nachází se zde mnoho modelů, které by mě barevně určitě ladili ke kostýmkům co mi visí ve skříni ale musím říct, že by mě nejspíš tato značka moc neslušela. Nebo bych spíš měla strach někde zaparkovat a odskočit si nakoupit s vědomím že se vrátím a v nejlepším případě mi ho někdo ojede klíčky.

Pomalu se stmívá a my se jedeme ještě podívat na 217 metrů vysokou televizní věž, která se tyčí v kopcích jihovýchodně od Stuttgartu. Vznikla v letech 1954-1956, jako vůbec první televizní věž na světě ze železobetonu. Z plošiny ve výšce 152 m se nabízí krásný pohled a je zde i restaurace, kde jsme si objednali hned kávičku a vychutnali si pohled na večerní Stuttgart.