Se svými přítelkyněmi jsme se jednou domluvily na společném výletě do krásného lázeňského městečka Baden – Baden. Ráno jsme sedly do auto a naše výprava za krásami Německa mohla začít. Z Heidelbergu je to po dálnici tak 100 km ale neboť se jede po německých dálnicích moc pěkně do hodiny jsme byli na místě. První co jsme chtěly hlavně navštívit bylo infocentrum, abychom si vzaly nějaké mapky města a okolí a zbytečně nebloudily po Baden – Baden. Hned na kraji města jsme infocentrum našly. Teď jen někde dobře zaparkovat a můžeme vyrazit. Po pár objížďkách a pokynů místních policistů jsme zaparkovaly. Huráá :-)

Tak trochu nám toto městečko připomínalo Karlovy Vary. Jako i u nás toto malebné nejkrásnější lázeňské město v Německu navštěvují hlavně milionáři v luxusních automobilech, dámy ve večerních robách a pánové v oblečení od Hugo Bosse. Zdejší termální prameny znali již Římané. Císař Caracalla si zde dokonce léčil revma. V roce 1931 získalo jméno Baden –Baden ( neboli lázně v Badenu ).

Hned u silnice se nám naskytl krásný pohled na rozkvetlo zahradu a budovu Trinkhalle jejíž zdi zdobí obrazy zachycující bádenské legendy. Byla zde moc hezká procházka. Cestou jsme obdivovaly krásné hotely a vilky a v duchu se viděly v bahní lázni a večer v róbě u rulety ve zdejším Casinu. Pak jsme se podívaly nenápadně do peněženky a s údivem jsme zjistily, že zlaté karty jste zapomněly doma. Škoda, tak snad příště.

Raději jsme pokračovaly v procházce po městě. Pomocí ukazatelů jsme šli podél malé říčky Oosbach krásnou promenádou Lichtentaller Allee. Pomalu jsme se vydaly po stopách Královny Viktorie a Napoleona III., kde jsme objevily pavilon Kurhaus a slavné Casino. Došly jsme až do růžové zahrady Rosen Neuheiten-Garten. Bohužel růže ještě nekvetly a naše očekávání to nesplnilo ale přesto jsme zde objevily mnoho krásných rostlin, keřů a soch. Pomalu jsme se blížily k centru města, když se před námi objevila zlatá kopule ruského pravoslavného kostela v byzantském stylu. Na starém městě nás upoutalo i krásné muzeum Römische Badruinen ale bohužel jsme toto místo nemohly navštívit, neboť tam mají otevřeno denně pouze od 11.00 hod do 12.00 hod a odpoledne od 15.00 do 16.00 hodin. Sice nám to poněkud zkazilo náladu, ale jakmile jsme na protější straně objevily hospůdku s českou vlajkou a s českými značky piv, hned jsme pookřály. Ne, nezašly jsme na pivo, ale daly jsme přednost snobské, ale přesto útulné německé cukrárně, kde vařily výbornou kávu a pekly úžasné ovocné a čokoládové dortíky.

Po malém odpočinku jsme pokračovaly v procházce městem, kde jsme ještě navštívili Neues Schloss na vrchu Florentinerberg. Město má sice i Altes Schloss či Hohenbaden z roku 1102, který se nachází 5 km severně od města ale dle informací jsme zjistily, že už je tam jen zřícenina.

Místo toho jsme si raději zajeli na méně známé místečko Mini-Schwarzwald-dorf přibližně 10 km od Baden – Baden kde je vybudovaná krásná, miniaturní, lesní vesnička s pilou na dřevo, s železniční tratí, lanovkou a mlýnským kolem. Po vhození 1 Eura začne po skále téct voda a všechny stavby se dají do pohybu.

Při zpátečné cestě jsme se sice zastavily v městečku Rastatt ale kromě rozlehlého zámku jsme nic zvláštního v tomto městečku nenašly.

Tento den jsme prožily naplno a budeme mít na co vzpomínat. :-)